Diskuze

Zatím zde najdete - neúplné - shrnutí několika diskuzí, proběhlých od roku 2004 dodnes (průběžně aktualizujeme). Pokud chcete, přidejte se - ať otázkou, odpovědí nebo názorem. Udejte pak také, jestli si přejete uvést plné jméno, nebo jenom Vaše iniciály. Vaši mailovou adresu nezveřejňujeme (pokud si výslovně nepřejete).

Srdečně zdravím, Vladimír Rott
Kontakt: e-mail

Musím číst ústavu [EU]? K čemu ta ústava je?

  • Ne, číst ji nemusíte. Ale mohlo by Vás zajímat, jestli to co v ní je, Vám zaručuje Vaše práva. Nebo, pokud tomu tak není, tak jak toho dosáhnout.
    Otázka: A k čemu je nám ústava ČR?

Proč jsou v politice lidé, kteří tam nepatří?

  • Protože je volíme. A pokud nevolíme, tak protože je za nás volí jiní.

Proč je EU plná předpisů?

  • Protože se proti tomu (zatím) málokdo brání.
    Otázka: A jak je to s Českem?

Co když tu ústavu někdo odmítne?

  • Tak budou, formálně, platit dosavadní smlouvy. Ostatně - vedle i méně formálních dohod mezi politiky a vládami.

Kdybychom evropskou ústavu odmítli, budeme mimo Evropu [EU]?

  • Ne. Mimochodem... Na svůj hlas - odmítnutí, nebo naopak, přijetí - a na to, že je závazný, má každý občan právo. Stejně jako má právo na věcnou diskuzi, a věcné informace, o všech věcech, které se ho týkají. Stejně jako má právo, (spolu)rozhodovat o tom, jak jeho věci jsou spravovány, jak je o nich rozhodováno. Stejně jako má právo, výsledky práce svých zástupců odmítnout, pokud s nimi není spokojen. Nebo naopak schválit, pokud spokojen je.
    K povinnostem jeho zástupců patří i to, srozumitelně, jasně a pravdivě s občany komunikovat. Zaručit jim plný přístup ke všem dokladům a jednáním. Stejně jako plně respektovat jejich závazná rozhodnutí.
    Pokud tato práva nějaká ústava nezaručuje, neodpovídá pojetí politiky Evropy 21. století (a švýcarské politiky od 19. století).

Ztratíme přijetím ústavy suverenitu?

  • Ano a ne. Pokud se tak stalo, tak především už naším přístupem k EU. Ústava je v tomto ohledu někde o trochu lepší, ale také někde o něco horší.
    Otázky: Měli jsme, máme, suverenitu? A když ano, tak jakou? Máme ji všichni stejnou? Nebo jí mají jen "někteří"?

Staneme se občany EU?

  • Občany EU už jsme, od našeho přístupu k EU. Máme dvojí, rovnocenná, občanství.

Proč se máme vydávat další Moskvě?

  • Brusel není Moskva, na to je dnešní Evropa příliš různorodá. Snaha části Bruselu o všeovládající centralismus je snahou jak "bláhovou", tak marnou. Pokud by se totiž EU měla dát touto cestou, tak zažívá poslední doby své existence.
    A nikomu se vydávat nemusíme.
    Otázky: Máme jiné, lepší, možnosti? Jsme schopni je prosadit? A proč se máme vydávat Praze?

Které [politické] straně je možné věřit?

  • Žádné. Jde o lidi, o jejich solidnost, slušnost, tam bych začal. Pokud se dají dohromady v nějakém slušném spolku, tak pak jim mohu věřit i tam.

Je EU levá nebo pravá?

  • Ani to, ani ono. EU bych přirovnal k bazaru všech možných zájmů, v širokém záběru, od "kalých" až po "nekalé".

Proč si EU dělá co chce? Proč se říká, že EU je bez demokracie?

  • Vznikla, kdysi, ve velmi úzkém kruhu. Tehdy bezesporu něco jako uzavřený elitní klub. Během desetiletí se rozrostla do správy věcí, o kterých se jejím zakladatelům "ani nesnilo". V rozsahu, o jakém se jim "ani nesnilo".
    Pokud se nikdo do toho nemíchá - jak do toho, co se v EU řeší a spravuje, tak do toho, jak se to dělá - tak věci běží tak, jak to odpovídá zájmům, "balanci" všech zájmů, těch tam zastoupených.
    Ale během těch desetiletí se i Evropa vyvíjela. A tak dnes důležitou otázkou je, jakou si občané nové Evropy správu, a jakých věcí, v Bruselu přejí. A nejen v Bruselu.

V Evropě budou po rozšíření vystaveni korupčnímu tlaku, jaký si nedovedou představit. A výsledek, korupce se stane součástí jejich kultury. A nebo si korupci představit dovedou a jenom tomu tak neříkají?

  • Korupce je možná všude tam, kde chybí účinná kontrola. Obojí - jak korupce, tak její účinná kontrola - jsou jedním z naléhavých problémů i EU. Pokud je EU úspěšně vyřeší, má dobrou šanci stát se správou těch společných zájmů, které jí Evropané k řešení zadávají.
    Ano, také mám často dojem, že "ti tam" o nás málo vědí. Ale to můžeme napravit, nemyslíte?

Má v EU místo i Turecko?

  • Samozřejmě. Stejně jako tam našlo místo i mnoho zemí bývalého sovětského bloku. O něco vážněji: Pokud se podaří najít dostatek společných zájmů, které odpovídají i zájmům co nejvíce členů, tak i Turecko má v EU místo. Stejně jako je našly země v EU nové, z nichž některé již i tam začaly formulovat a prosazovat své zájmy.

Kdo EU živí?

  • Daňoví poplatníci.

Může EU platit všechno to, co slibovala?

  • Ne. Pokud slibovala, nebo pokud vznikl takový dojem. Určitě ne v takovém rozsahu, jaký byl v EU běžný v dobách přístupových jednání.
    Rozdělování, nebo přerozdělování, peněz Bruselem je důležitou - možná nejdůležitější - částí společných zájmů, jak členů, tak mnohých lobby, jak hospodářských, tak politických.
    Otázkou je, kolik takové hospodaření stojí, kam peníze jdou, ale zejména také odkud přicházejí, kdo je schopen, a ochoten, tyto služby takto podporovaným platit. Dále, jak účinná je kontrola tohoto hospodaření.
    Otázka: A jak je to u nás doma v Česku?