Suverenita
Suverénní stát – nebo jiný celek, jako například obec – se vyznačuje tím, že rozhoduje o svých záležitostech. Uzavírá také závazné smlouvy s jinými, které může kdykoliv změnit nebo vypovědět. Tato suverenita pochází ze suverenity každého jednotlivého občana (princip subsidiarity v moderních demokraciích) – což je jedním ze základních politických práv, ve vyspělých demokraciích zaručených ústavou.
V reprezentativních demokraciích propůjčují občané toto své právo k vykonáváním svým reprezentantům na dobu jejich mandátu. V přímých demokraciích vykonávají toto své právo také iniciativami a referendy, jejichž rozhodnutí jsou pro jejich reprezentanty závazná. I tato politická práva jsou zaručena ústavou.
EU byla založena pro spolupráci mezi suverénními státy, ale vyvinula se v unii, v které je moc (kompetence) členských států omezena. Dnes má EU závaznou legislativní moc, která ale nebyla zakotvena v žádných zákonech.
EU může uzavírat závazné mezinárodní smlouvy. Čímž, viděno zvenku, EU vystupuje jako stát, aniž by jím ale formálně byla (a tak také, odpovídajícně, nezastupuje své členské státy například v OSN). Navíc, Evropský soud rozhoduje o tom, která část národní suverenity bude omezena. Takže členské státy již delší dobu nejsou plně suverénní.
V politických diskuzích někteří zastávají názor, že země mohou nabýt většího skutečného vlivu, když svou suverenitu sdílejí s ostatními. Jiní naopak namítají, že země ztrácejí svůj vliv a omezují demokracii když sdílejí svou suverenitu v oblastech, v kterých by mohli rozhodovat stejně dobře, nebo lépe, samy.
Budoucnost
Ústava EU navrhuje členským státům možnost získat plnou suverenitu vystoupením z Unie. Smluvní vztahy pak mohou být upraveny například partnerskou smlouvou. Ale pak může být tato partnerská země vystavena nebezpečí, že bude pouze "kopírovat" rozhodnutí členských zemí EU. Pak není skutečně suverénní. Proto se také používají pojmy formální a skutečná suverenita.
Suverénní státy také mohou s EU vyjednat bilaterální dohody, jak to například dělá Švýcarsko.
Odkazy
Viz též federalismus, konfederace, iniciativa, referendum, politická práva, (subsidiarity), bilaterální dohody.
